Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva ze záplav

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Ostatní > Příručky k povodňové ochraně > Sanační práce a obnova  > Sanace objektů >

Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva ze záplav

Průzkumné práce

Posouzení statické stability objektu či jeho částí (poruchy konstrukcí, trhliny ve zdivu, technický stav nosných prvků aj.).

Posouzení inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů stavby a jejího blízkého okolí a zjištění existujícího stavu základových poměrů (technický stav základového zdiva, podemletí základů, projevy příp. sufóze (rozpuštění a vyplavování) základové půdy aj.).

Posouzení technického stavu instalace vodovodu a odpadů vody uvnitř stavby (týká se zejména jejích dříve zaplavených částí) a stavu kanalizace a přípojek vně objektu.

Zjištění rozsahu a stupně zamokření, zavlhčení, zaplísnění, zasolení a další kontaminace dříve zaplaveného podzemního a nadzemního zdiva a vnějších a vnitřních omítek.

Posouzení způsobu, rozsahu a stupně poškození podlah, stropů a zařízení interiérů místností a prostor stavby pod a nad povrchem terénu a rozhodnutí o způsobu jejich likvidace nebo opravy.

Provádění oprav, stavebních úprav a sanace vlhkého zdiva

Provedením potřebných stavebních prací a úprav zajistit statiku objektu a jeho částí. Použitím účinných vysušovacích způsobů dosáhnout výrazné a trvalé snížení obsahu vlhkosti ve dříve zaplavených a zamokřených konstrukcích.

Vlhkostní sanaci konstrukcí je možno provádět až po určitém odeznění záplavových účinků, tj. např. po trvalém poklesu hladiny záplavové vody do podzákladí nebo alespoň pod úroveň podlah, příp. suterénů a sklepů objektu. Sanaci je možno rozdělovat do dvou na sebe navazujících fází.

V první z nich by mělo dojít k co nejrychlejšímu „předsušení“ zdiva nuceným způsobem (použití teplovzdušných agregátů, vysoušecích kondenzačních nebo adsorpčních přístrojů, mikrovlnného ohřevu zdí aj.). Následně by se mělo v těchto místnostech a prostorách zajistit průběžné větrání a temperování či vytápění.

Kromě odvlhčování zdiva, i ohřevu konstrukcí a vytápění a větrání interiérů staveb by měly být z dříve zaplavených podlah a stropů či kleneb odstraněny všechny vodou nasáklé sypké materiály (škvára, stavební suť), příp. i trámy a prkna, a z podlah jejich krytiny. Ze stěn by se pro umožnění odparu vlhkosti ze struktury zdiva měly ze strany vnějšího a vnitřního líce v potřebném rozsahu odstranit stávající běžné vnější i vnitřní omítky a v případě silné kontaminace někdy i omítky vlastností sanačních. Ve zdivu by se mohly, pokud je to ze statického hlediska možné, alespoň ve vnitřním prostředí proškrábat spáry. V místnostech je technicky vhodné provést na otlučené zdivo i protiplísňový nástřik.

Podmínky pro vysychání zaplaveného zdiva staveb

Vysýchání dříve zaplavených konstrukcí v objektech na ustálený obsah vlhkosti je procesem dlouhodobým a dojde k němu v závislosti na celé řadě faktorů (druh zdiva, jeho tloušťka, intenzita vytápění, temperování, větrání, způsob využívání místností a prostor) až za dobu několika let.

K vytvoření podmínek, aby zdivo objektů mohlo přirozeně vysychat, patří zejména toto:

v podlahách a podél obvodových stěn pod terénem by měly být zřízeny vzduchoizolační systémy;

nově provedené omítky a jejich povrchové nátěry ve vnějším prostředí a uvnitř objektů musí být dostatečně paropropustné;

dříve provedené obklady stěn, zvlášť hlavně nad terénem ve vnějším prostředí, by měly být obnoveny hlavně na zřízenou vzduchovou mezeru, uvnitř budov je lze obnovovat jen po dostatečném vyschnutí zdiva (zjistí se objektivním průzkumem);

podél paty zdí by měl být povrch terénu nebo chodníků v paropropustné úpravě (kamenná nebo zámková betonová dlažba do písku)
 

K vyschnutí zdiva staveb dojde dále jen za podmínek, kdy budou jejich střešní krytiny a žlaby v dobrém technickém stavu a kdy nebude docházet k únikům srážkové vody z dešťových svodů na povrch terénu a do podzákladí. Do zeminy nesmí dále docházet k únikům dešťové a biologicky znečištěné vody z kanalizace, z přípojek a z odpadů a z instalací vodovodu uvnitř objektů. Voda stékající po povrchu terénu musí být odváděna od paty zdí.

Ing. Václav Sokol, CSc. 
 (Výňatek z článku Ing. Václava Sokola, CSc. „Podmínky a požadavky pro sanaci silně vlhkého zdiva ze záplav a následná údržba zdiva těchto objektů“). 

 

Co s omítkami

Na základě zkušeností při různých záplavách, se jeví nejvhodnější následující postup:

Kdy omítky neodstraňovat

Na panelových a betonových stěnách V dobře podizolovaných novostavbách, pokud je omítka nová apod. (Doporučení: intenzivně vysoušejte, popř. za dobrého počasí větrejte a sledujte, zda dochází k vysoušení.)

Kdy raději oklepávat

Jedná-li se o starší, nepodizolované domy, kde se projevuje prokazatelně kapilární vzlínavost vody (vlhkost stoupne nad místo, kde byla hladina vody). Tam, kde byl objekt zatopen kontaminovanou vodou Tam, kde zatopení trvalo několik dnů a zdivo je silně nasáklé (zbavíme-li zdivo omítky, urychlíme proces vysychání). Tam, kde byly problémy s vlhkostí a salinitou již před povodní.

Jak vysoko oklepávat

Ideální: 1,5 násobku šířky zdiva nad čáru zatopení (při tloušťce zdiva 30 cm osekáváme 45 cm nad místo, kam dosáhla voda). Min. 40–70 cm (pokud není stanoveno výpočtem nebo jinak).

Nejen oklepávat

Při oklepání omítky je třeba vyškrábat starou maltu mezi cihlami do hloubky 2–3 cm. Zbavte vlhké zdivo co nejdůsledněji veškeré staré omítky. Odstraňte sádru ze všech míst, kde se nachází (elektroinstalace atd…) Okopanou, kontaminovanou omítku co nejdříve vyvezte z místností, ale i z blízkosti vašeho domu. Došlo-li k vysušení zdiva, aplikujte raději sanační omítku než omítku klasickou a dodržte technologický postup stanovený výrobcem.

Soubor: broz_popo_zdivo_sanace.htm


Ostatní > Příručky k povodňové ochraně > Sanační práce a obnova  > Sanace objektů > Doporučené postupy pro sanaci silně vlhkého zdiva ze záplav

   | tisk | nahoru |

stránka aktualizována: 24.9.2019, publikována: 27.1.2020