<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Rozsah ohrožení povodněmi > Zvláštní povodeň

Povodeň způsobena umělými vlivy, tzn. situacemi, které mohou nastat při provozu vodních děl - při poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení či při rychlém řízeném vypouštění objemu nadržené vody. U poruch hrází jde většinou o zemní hráze menších nádrží a rybníků, jejichž výpustné a přelivné objekty nejsou dostatečně kapacitní pro bezpečné převedení extrémního přítoku do nádrže.

Za povodňových situací dochází často k ohrožení bezpečnosti u vodních děl III. a IV. kategorie, zejména malých vodních nádrží a rybníků, buď z důvodu nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či zanedbané údržby.

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodohospodářských děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě. Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodohospodářská vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou. U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.

V České republice zhruba 20‑30 % z celkového počtu hrází malých vodních nádrží III. a IV. kategorie nevyhovuje kriteriím technickobezpečnostního dohledu pro převedení 50-letých a 100-letých povodní. Ročně se v ČR protrhne 3 až 5 rybníků převážně z důvodu přelití hráze.

Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

•narušení tělesa vzdouvacího vodního díla (zvláštní povodeň typu 1= ZPV 1),

•poruše hradících konstrukcí  a uzávěrů výpustných zařízení vodních děl (označená jako ZPV 2),

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (označená jako ZPV 3).